Pohlavní život koček
Pohlavní dospělost a říje
K páření může dojít až v době pohlavní dospělosti, která nastává v 7. až 9. měsíci,v závislosti na pohlaví, plemeni, kvalitě péče, prostředí a dalších činitelích. K pohlavní dospělosti dochází dříve než kočka ukončí svůj celkový tělesný vývoj, proto je nevhodné začít s plemenitbou ihned po vyvinutí pohlavních orgánů. Ukončil by se tak vývoj a zvíře by mohlo mít problémy např. při porodu (příliš úzká pánev). Předčastná plemenitba také vede k dřívější neplodnosti. Kočky obvykle ukončují svůj tělesný vývoj kolem 1 roku.
Říje (tj. projevy pravidelně se opakujících změn ve vnitřních pohlavních orgánech kočky, lidově také mrouskáni nebo válení) se projevuje hlasovými výlevy v různé intenzitě. Pokud dojde v době říje k páření, příznaky většinou zmizí do 12 hodin. Intervaly mezi říjemi závisí na druhu plemene a ročním období, mohou však probíhat v jakémkoli období roku. Volně žijící zvířata mívají říji na jaře a na podzim, to však neplatí pro zvířata vázaná na člověka. Mezičas mezi říjemi je opravdu velmi individuální, průměrně odpovídá 15-25 dnům a délka říje 6-8 dnům. Pohlavní cyklus koček se dělí na dvě období. První tzv. estrální tvrá kolem 10 dnů, dochází k němu do 24 hodin po krytí kocourem (ovulace vyprovokovaná). Narozdíl od fen nemají kočky viditelný výtok krve, dochází jen k změnám ve zduření sliznice, zde se pak ukládají vajíčka. Sliznice duří postupně, proto je nejvhodnějším obdobím pro krytí 2-4 den po začátku říje. Pokud nedojde ke krytí, vajíčka se neuvolní, zduřená sliznice se uklidní a připravuje se na další období říje. Toto odobí se označuje jako anestrální. Říje je přerušena březostí a ve vyšším věku (průměrně po 8 roku života), ale například kojení říji nebrzdí, a tak se může stát, že ještě kojící matka je oplozena.
Páření
Kočky jsou zvířata původně samotářská, mezi jedinci panoval odstup a plachost. Z toho se vyvinul rituál, který je povětšinou při páření dodržován. Zatímco kočky se mohou pářit jen v době říje, kocouři jsou připraveni kdykoli, ačkoliv koncentrace ejakulátu se mění průběhem roku (od září do června vzrůsta a v červenci nastává prudký pokles). Proto zejména na jaře se kocouři toulají, častěji značkují a dochází mezi nimi k četným soubojům. Kočky jsou v říji neklidné, třou se o různé předměty, "zpívají" lákavým hlasem. Kočičí a kocouří zpívaní se liší v jemnosti a hloubce hlasu, kočka se při něm prochází s podlomenými koleny. Průběh pářícího rituálu záleží na tom, jestli se zvířata vzájemně znají, přičemž u "starých přátel" dojde ke krytí rychleji. Pokud se neznají, kočka "dělá drahoty", rádoby utíká, ale poočku sleduje, zda kocour projevuje zájem. Kocour sedí opodál a jemným hlasem zve kočku ke krytí. Kočka dá nakonec souhlas "lordózním postojem", to znamená, že se postaví s pokrčenýma nohama, mírně nadzdvyhne konec těla a ocas je ohnutý na stranu. Kocour ji následne stiskne zuby za srst na krku a dochází k páření, kočka přitom vydává hluboký zvuk. Celá akce trvá nanejvýš kolem 5 vtřin, kocour seskočí a kočka se převaluje na zádech. Páření se většinou opakuje několikrát až do doby než je kočka spokojena a kocoura zažene. Aby byla kočka oplozena je většinou potřeba opakovat krytí po několik dní, přičemž kocour je schopen krytí asi desetkrát za hodinu. Pokud má kočka více nápadníků, může dojít k několikanásobnému oplození, takže potom každé kotě ve vrhu může mít jiného otce.
Pokud se kocour kočce nezamlouvá, ke krytí ho zkrátka nepustí. Některé kočky si partnera vybírají podle barvy srsti a existují i věrné kočky mající jediného kocoura. Proto v záměrném krytí může dojít ke komplikacím, kdy kočka kocoura odmítá nebo se ho bojí. V takovém případě je třeba na sebe nejdřív nechat zvířata navyknout.
Březost
Březost je doba od oplození až do porodu. Kočka se stane březí po úspěšném oplození, první známky březosti lze sledovat až po 3 týdnech po krytí (zrůžovělé a mírně naběhlé bradavky a větší příjem potravy). Kolem 5. týdne začne kočka viditelně tloustnout a v 6. týdnu již můžeme pocítit pohyby embryí v těle. Kočky jsou březí 56-71 dní, u siamek je doba březosti kratší než u jiných plemen. Někdy dochází k nepravé březosti (tzv. pseudopregnance, pseudogravidita), projevuje se stejně jako pravá březost, nicméně kočce se v těle žádná embrya nevyvíjejí. Kočka s nepravou březostí tloustne, v bradavkách se jí tvoří mléko a sama se na porod připravuje, ale samozřejmě žádné potomky neporodí. Po nepravé březosti přichází ihned říje, jako by došlo k vrhu. Nepravá březost se na kočce nijak nepoznamená a taková kočka např. často kojí osiřelá koťátka. Pokud se s kočkou během březosti nevhodně zachází nebo ji postihne nějaká nemoc (děložní infekce..), může předčasně porodit mrtvé zárodky (potrat-abort). Příčinou ale může být i například nedokonalý vývin zárodků již od počátku vývinu, nedostatečná výživa nebo příliš předčasné zabřednutí (před 1 rokem věku). K potratu většinou dochází v 4.-5. týdnu březosti.
Porod
Kočka se po většinu času březosti chová normálně, jako by se nic nezměnilo. Asi po 60 dnech ale dochází k změnám, tělesná teplota kočky klesne asi na 37,5°C, matka je neklidná a méně se pohybuje, je mazlivější a drží se v blízkosti páníčka. Kočka sama si vybere místo na porod (takže hnízda připravená páníčkem někdy leží ladem, i když vytrvalostí můžeme kočku přesvědčit). Porod začíná únikem plodové vody, což je šedočervená kapalina. Následují porodní stahy, které začínají asi hodinu před porodem prvního kotěte. Pokud po úniku plodové vody nedojde k porodu do 6-8 hodin, kočka bude nejspíš potřebovat odbornou pomoc veterináře. Ve většině případů kočka porodí sama bez potřeby pomoci člověka. Jednotlivá koťata přicházejí na svět v intervalech 10 minut až několik hodin, přičemž k vlastní porod kotěte trvá jednu až dvě minuty. Kotě se rodí hlavičkou a předními packami napřed, někdy se rodí obráceně, což je pro kočku mnohem namáhavější. Kočka překousne porodní šňůru (po 3-4 dnech uschne a upadne), kotě olíže a masíruje jazykem, čímž se povzbudí jeho činnost plic. Kočka pak sežere placentu a pupeční šňůru, jelikož obsahují užitečné látky a hormony. Kromě toho kočka je tvor čistotný. =) Některé kočky odkládají porod tak, aby byl její páníček přítomen, jiné se někam zašijí, aby byly samy. Během porodu kočky často předou.
rodící kočka
Při porodu je absolutní nutnost, aby byla kočka v klidu, pokud je vyrušena, může svá koťata třeba i zakousnou a sežrat (kanibalismus). Porod je nesmírně choulostivá záležitost, pokud rodí domácí kočka je nutností přítomnost odborné osoby, která má s kočičím porodem zkušenosti. Některé kočky chované v zajetí již nemají dokonalý pudový základ a porod jim činí obtíže. Je třeba zasáhnout při jakýchkoli komplikacích, pomoci kočce, pakliže se kotě "zasekne" nebo jde na svět zadečkem napřed. I koťata potřebují speciální péči, pokud se například nevydesinfikuje oblast pupeční šňůry, může dojít k infekci této oblasti a kotě obvykle do 2-3 dnů zahyne. Tudíž je zcela nevhodné spoléhat na to, že porod proběhne přirozenou cestou a kočka se se vším vypořáda sama. Pro nezkušené chovatele, zvláště pokud je kočka prvorodička, je nezbytné, aby k porodu přizvali veterináře nebo zkušeného chovatele.
Koťátka a kojící kočka
Koťata se rodí slepá, mají srostlá víčka a prohlédnou asi po 7-14 dnech. Do té doby by měla být uschována na šerém místě. Pokud kotě neotevře oči do 17. dne, jedná se o tzv. ankyloblebharon, poruchu, která jde snadno napravit operací. Některá koťata se rodí s tzv. rozštěpem (nedokonalý srůst patrových kostí), ty pak většinou do pár dní umírají hladem, jelikož nejsou schopná nasát mléko. V takových případech pomůže včasná operace, ale pozor, rozštěp je dědičná porucha. Předčasně narozená koťátka mají velmi malou šanci na přežití, protože většinou nemají sací reflex, neovládají ani vlastní termoregulaci. Koťata váží při narození průměrně
Kočičí mláďata se živí mateřským mlékem, které produkuje 8-10 mléčných bradavek. Z mléčné stravy na běžnou většinou koťata přechází kolem 3.-4. týdne, je to však značně individuální. Polodivoké kočky většinou svá mláďata nutí přijímat masitou potravu již v druhém týdnu. V období kojení musí kočka dostávat dostatek vápníku, fosforečnanů, větší množství vody a mléko. Březí nebo kojící kočka může z nedostatku vápníku dostávat křeče, pak je třeba rychle zakročit, kočka musí dostat injekci s vyšším obsahem vápníku. Ihned nato křeče odezní, pokud by ale prodleva mezi začátkem křečí a injekcí byla příliš dlouhá, kočku už by nebylo možné zachránit. Pokud nechceme kočce koťáta nechat, musí se ihned po porodu odebrat, aby se kočce mléčné žlázy rychle zklidnily. Po prvním kojení a následném odebrání koťat by kočka mohla mít zánět žláz.
Publikováno s laskavým svolením Katky Hrbkové
http://encicopedie.22web.net